Pro většinu keřů je typický rychlý a bujný růst, v jehož důsledku mohou snadno přerůst místo pro ně vymezené. Ukážeme vám, jak je dostat opět do kondice.
Řez krov
Zima je pro mnohé druhy keřů ideálním obdobím pro radikální změnu, hlavně pro ty přerostlé. Nacházejí se totiž v období dormance neboli klidu, kdy mají zpomalené životní funkce, a tak se mnohem lépe vyrovnají s větší ztrátou výhonů. Zmlazování je u některých druhů vhodné opakovat každý rok, keř pak nepřerůstá, je stále zdravý, odolný proti chorobám i škůdcům a kvetoucí keře se mohou pochlubit bohatým kvetením. Ale situace se dá zachránit iv případě opravdu silně přerostlých dřevin, keře jsou totiž neskutečně odolné.
Ne všechny druhy je vhodné v tomto období prořezávat. Opatrní jsme hlavně u druhů, které mají tendenci namrzat, což může být případ růží (Rosa) nebo oblíbené budleje (Buddleia davidii). V jejich případě počkáme s řezem až na předjaří nebo jaro, když nebude hrozit, že pletiva řezné rány poškodí mráz.
Během zimy si můžeme udělat skvělý náskok před jarními pracemi, protože na jaře nebudeme vědět, co udělat dříve. Částečné nebo úplné zmlazení se v tomto období hodí jen pro ty nejodolnější druhy opadavých keřů. Abychom zvolili tu správnou techniku řezu, musíme znát hlavně požadavky daného druhu. U kvetoucích rostlin je třeba vědět, na jakých výhoncích kvetou, zda na jednoletých, nebo víceletých, abychom se řezem neobrali o kvetení.
Jak na zimní řez jádrovin
Hluboký řez
Tento způsob řezu se používá zejména u opadavých keřů, které silně přerostly a během let vytvořily pevný základ ze silných větví. U těchto rostlin by bylo riskantní provést úplné zmlazení řezem až k půdnímu povrchu. Přerostlé dřeviny jsou většinou silně zahuštěny spletí výhonů, které bude nutné z rostliny zcela nebo částečně odstranit. Po proříznutí zůstane základní „kostra“ z kmínku a hlavních větví.
U kvetoucích keřů musíme počítat s tím, že po takovém zásahu si na květiny minimálně jeden rok počkáme, květinonosné výhony totiž zcela odstraníme. Dřevina ale na tuto změnu velmi rychle zareaguje tvorbou bujných výhonů, díky kterým dojde k postupnému zmlazení.
Po radikálním řezu bude třeba v následujících měsících na keř dohlédnout a opět ho nenechat přerůst. Důležitým úkolem bude opětovné zmlazení během další zimy, kdy se zkrátí nebo odstraní ty výhony, které dřevinu zbytečně přehušťují. Ponechají se hlavně silné výhony rostoucí ze zkrácených kosterních větví, ty totiž rozkvetou v příštím roce.
Hluboký řez lze uplatnit iu některých stálezelených dřevin, zde je však důležité přesunout termín řezu na jaře, když už nedojde k namrznutí obnažených větví a především citlivých řezných ran.
Řez
Jak začít
Pokud se chystáme zmladit pořádně přerostlý keř, může být obtížné určit, kde začít. Určitě dřevinu netvarujeme pomocí plotostřihu, tímto způsobem by se podpořila tvorba mladých výhonů po celém obvodu koruny, ale celkové zmlazení bychom nedosáhli.
Nejprve rozhrneme větve a nahlédneme do vnitřní struktury dřeviny. Jako první odstraňujeme všechno staré a suché dřevo, které by ani po řezu neobrostlo. Když odstraníme odumřelou hmotu, bude mnohem jasnější, které větve ponecháme jako kosterní. Měly by být dostatečně silné a dobře rostlé. I ty ale zkrátíme na polovinu nebo třetinu původní délky. Ostatní výhony pak zkrátíme až k půdnímu povrchu, během jara z těchto míst vyrostou nové výhony, které vytvoří nový základ keře.
Na zmlazování keřů se vybavíme nejen zahradními nůžkami, ale také prořezávací pilkou, která si poradí s větvemi o větším průměru i tvrdou kůrou. Sjet se mohou i pákové nůžky. Díky delší rukojeti dosáhneme mnohem lépe na výhony ve větší vzdálenosti, což se bude hodit hlavně na začátku řezu, než je keř přehuštěný. Při nákupu pilky se zaměříme na typ pilového listu. Některé jsou určeny k řezu čerstvého dřeva, jiné si poradí se suchým dřevem.
Svíb
Řez na podporu tvorby barevných výhonů
Kromě dřevin okrasných listy a květinami máme mnozí na zahradě vysázeny i druhy, jejichž výhony mají barevnou kůru. Touto vlastností vynikají zejména dříny (Cornus), dříve nazývané svíby, jakož i okrasné vrby (Salix). Výhony těchto dřevin se podle kultivaru barví do odstínů červené, oranžové, růžové, temně fialové, žluté i hráškovozelené barvy.
Pestré barvy jsou ovšem typické pouze pro mladé výhony. Pokud dřevinu necháme volně růst bez řezu, časem kosterní větve zhnědnou a barevné zůstanou jen roční přírůstky po obvodu koruny, což na kráse již tak přerostlému keři moc nepřidá. Řešením je jeho úplné zmlazení. Řezem na podporu barvy se úplně až u půdního povrchu odstraňují celé výhony. Pod kůrou na ponechaných bázích větví se však velmi brzy založí nové výhony, které budou opět výrazně barevné.
